Rýmařov - základní informace o městě

Rýmařov je město v okrese Bruntál.

Rýmařovsko je územím, které navštěvovali již Keltové před více než dvěma tisíci lety, když vystupovali z úrodného Pomoraví vzhůru k zlatonosným tokům Jesenicka a zanechali nízké rýžovnické kopečky v nivě řeky Moravice nad Malou Štáhlí. Volkové - Tektoságové, kdysi plenitelé Delf a snad obyvatelé rozsáhlého oppida Staré Hradisko u Prostějova či vartnovského kopce, však nedokázali vzdorovat bojovnějším Germánům a těsně před narozením Krista mizí. Tehdy poprvé objevují lidé neznámého suebského kmene výhody prostoru v místech dnešního Rýmařova. Nedokážeme zatím s jistotou říci, zda založili trvalejší sídlo nebo jeho prostor zvolili jen za trhové místo, jak svědčí nezvykle četné nálezy mincí v západní části městského centra. Nejstarším je poklad stříbrných sesterciů římského císaře Domitiana, nejmladší drobný měděný sextans, který se zatoulal ve 3. století až z jihošpanělského provinčního městečka Iulia Traducta. Platidla patrně souvisí s některou větví proslulé Jantarové stezky, jež tepala mezi poklady Baltu a chtivým Jadranem už v pravěku. Středověké osidlování našeho prostoru zahájili lidé stoupající proti vodním tokům až na plošinu Nízkého Jeseníku z přelidněných končin na jihu v 1. polovině 13. století. Tehdy založili čeští kolonisté zemědělskou osadu s rozptýlenými zemnicemi na prosluněném svahu nad levým břehem Podolského potoka. Nové příchozí zachvátila mezi léty 1224 -1234 zlatá horečka, která do jesenického podhůří přilákala dobrodruhy celé Evropy. Přímo v podloží vesnice vyhloubili rýhy nejspíše s nevelkým úspěchem až na zlatonosný štěrčík starého potočního koryta. Kolem roku 1250 sídliště násilně zaniklo a na jeho místě se objevil velký dvorec, který patrně poskytoval útočiště kupcům i pocestným v půli dvoudenního pochodu mezi staršími městy: královským Uničovem a Bruntálem. Teprve v poslední třetině století obnovili osadu kolonisté z Německa, avšak již na novém principu. Postavili řadovou ves se zemědělskými usedlostmi pravidelně rozmístěnými podél dnešní Bezručovy ulice i s návsí tvořenou domy řemeslníků. Ani nádoby zazdívané pověrčivými vesničany do hliněných zdí polozemnic poblíž vchodů nezabránily další pohromě. Obydlí lehla popelem a obnovené chalupy na kamenných podezdívkách zanikly opuštěny v nepříjemné konkurenci nedalekého města na počátku 14. století. S nejmladším geologickým obdobím je spojeno i rozrušování primárních výskytů a ložisek zlata. Transportem a tříděním vznikají v říčních sedimentech ekonomicky zajímavé akumulace užitkových složek. O zájmu dávných prospektorů o tato naleziště v naší oblasti svědčí pozůstatky po rýžování zlata na Podolském potoce mezi Rýmařovem a Jamarticemi a zejména v údolní nivě Moravice.

Ve městě se nachází městské muzeum. Návštěvníci mohou shlédnout řadu pamětihodností, mezi které patří například kostel Navštívení Panny Marie, radnice, kostel svatého Michala, Boží muka a socha svatého Jana Nepomuckého a sloup se souchou Panny Marie.